Již tradiční akce se tentokrát odehrála na netradičním místě a to v blízkosti moravského poutního místa svatého Hostýna. Hostýn je kopec ve stejnojmenných vrších, na kterém se nachází významné mariánské poutní místo. Hostýn má dlouho historii. Podle archeologických nálezů se na něm nacházelo pravěké hradiště. Později jej obývali Keltové a Slované. Hostýn je opředen také mnoha zázraky. Podle pověsti se zde ve 13. století ukrývali lidé z širokého okolí při velkém nájezdu Tatarů. Trpěli však nedostatkem vody, a proto se modlili k Panně Marii, Matce Boží. Na její přímluvu pak měl vystříknout ze zdejší skály pramen a na Tatary měla být seslána pohroma v podobě velké bouře, která je zahnala na ústup. Tomuto prameni, jenž dodnes na Hostýně vyvěrá, jsou připisovány velké léčivé účinky, a proto k němu přicházejí poutníci nejen z Moravy.

Česká Satja Sáí organizace tedy pro svůj retreat zvolila místo, které je spojeno s Pannou Marií a kde je uctívána. Byli jsme ubytování na Valašské chalupě v obci Rusava, která se nachází cca 6 km od svatého Hostýna. Retreat započal v pátek 23. září zpíváním duchovních písní. Po spánku ve vlahém horském vzduchu jsme si ráno opět zazpívali duchovní písně a zarecitovali védy. Sobotní program byl jasný – navštívit baziliku nanebevzetí Panny Marie na Hostýně, projít zdejší křížovou cestu a nabrat vody z pramene vyvěrajícího ze skály. Někteří z nás se vydali pěšky tam i zpět, jiní zvolili cestu autobusem, jenž na Hostýn jezdí. Tak či onak jsme se všichni na Hostýně sešli a společně prožili svátostné požehnání, které se v bazilice koná vždy v sobotu a neděli ve 13 h. Po projití křížové cesty, jež byla zalita sluncem, a nabrání vody z pramene, jsme se vydali nazpět. Naplnění radostí a Duchem svatým z prožitého požehnání a společného času jsme po večeři shlédli video o vzniku a významu Sáí Gájatrí mantry, kterou jsme si též zarecitovali. Nedělní program pak byl věnován především studijnímu kruhu, tedy rozjímání a sdílení myšlenek připraveného textu, jenž měl společného jmenovatele Mír a pocházel z pera Satja Sáí Báby. V odpoledních hodinách jsme ještě naposledy zpívali duchovní písně a pak jsme se unavení, ale šťastní rozjeli do svých světských domovů.