Zpívání duchovních písní
Dle duchovního učení Satja Sáí Báby je podstatou každé bytosti átman – jiskra Božství, která je zdrojem našeho vědomí a života. Různé aktivity Satja Sáí organizace mají za cíl přiblížení člověka k této božské podstatě a její uvědomění. Jednou z takovýchto aktivit je zpívání duchovních písní, které obecně patří mezi běžnou praxi mnoha duchovních tradic.
Satja Sáí Bába od počátku svého působení učil o opakování božího jména a zpěvu duchovních písní jako jednoduché a efektivní duchovní praxi. Cílem je soustředit mysl na Boha v jeho různých aspektech, jménech a podobách či na pozitivní vlastnosti a duchovní hodnoty, které chceme rozvinout. Hudba a zpěv jsou nástroj, který na člověka působí. Text písně společně s hudbou tedy pomáhá čistit mysl, naplnit ji láskou, mírem a blažeností z prožitku Boží přítomnosti.
V české Sáí organizaci se zpívá mnoho duchovních písní v češtině, většina z nich jsou originální písně vzniklé v okruhu stoupenců Satja Sái Báby, jiné jsou např. křesťanké chvály. Dále jsou zařazovány indické písně (tzv. bhadžany – v sanskrtu bhadžana znamená uctívání), které jsou zpívány přímo v Sáí Bábově působišti v Indii. Text bhadžanů je většinou v sanskrtu – starém posvátném jazyku Indie – nebo v hindštině. Duchovní písně však mohou být v jakémkoli jazyce, existuje mnoho anglických a latinských písní, či písní v dalších jazycích.
Při zpěvu těchto písní je dobré si uvědomovat, že všechna jména i podoby patří Nejvyššímu, který je stále přítomen v našem nitru jako duchovní Já – átman. V bhadžanech se objevuje mnoho božích jmen a aspektů. Často pocházejí z hinduismu (Ganéša, Višnu, Kršna, Ráma, Šiva, božská Matka Durgá, Lakšmí, Sarasvatí aj.). V jiných písních se objevují i jiné Boží podoby či duchovní osobnosti jiných náboženských tradic, které všechny ztělesňují Nejvyšší Božství (např. Nebeský Otec, Ježíš, Zoroaster, Mahávíra, Buddha, Alláh aj.) nebo duchovní hodnoty (láska, mír apod.).
Způsob zpěvu bhadžanů
Klasické indické bhadžany mají danou strukturu zpěvu – každý verš zpívá nejprve předzpěvák a ostatní opakují. Bhadžan se zpívá většinou dvakrát – poprvé v pomalejším tempu s opakováním každého řádku (předzpěvák – všichni – předzpěvák – všichni), podruhé se zpívá již jen s jedním opakováním v rychlejším tempu a zpěv uzavírá první verš v pomalém tempu. Z tohoto pravidla jsou možné výjimky u konkrétních písní. Hudebním doprovodem bývá bubínek, harmonium či jiné nástroje, v českém prostředí je běžná kytara.
České nebo anglické písně jsou zpívány buď stejným způsobem s předzpěvákem a opakováním, jiné zpívají už od začátku všichni společně, jak je zvykem u českých písní.
Setkání
Zpívání bhadžanů a duchovních písní má formu speciálního setkání v Sáí centru či skupině. Aby bylo účastníkům umožněno zaměřit lépe svou pozornost na tuto duchovní praxi, sedí většinou muži a ženy odděleně. Před i po zpívání je 10 minut tiché meditace. Na konci setkání se společně zpívá sled modliteb, tzv. Požehnání, zakončené modlitbou zvanou áratí. Samotné písně jsou typicky sanskrtu, češtině a angličtině. K dispozici máme 2 české zpěvníky – jeden s českými duchovními písněmi a písněmi v dalších jazycích, druhý s indickými bhadžany.
Informace o pravidelných setkáních naleznete v přehledu aktivit.