Satja Sáí mezinárodní organizace

První únorový víkend 2024 se v Praze uskutečnilo setkání  Sáí mladežníků. Na této akci se sešlo celkem 25 mladých dospělých spolu s několika staršími účastníky z jedenácti různých zemí napříč Evropou. Naším ubytováním byla ubytovna v Toulcově dvoře. Většina účastníků dorazila v pátek a po společném jídle, které připravili čeští oddaní, jsme měli úvodní kolečko, kde jsme se navzájem představili. Následovala hodina zpěvu bhadžanů. Pavel, organizátor setkání, zazpíval slavnou "Bolo Bolo Sab Mil Bolo" a vytvořil tak radostnou atmosféru. V souladu se svým stručným projevem večer elegantně shrnul krátkým oznámením: "Bhadžany se budou konat zítra ráno v 6:30. Všichni se těšíme na další setkání. Dobrou noc!"
    A tak jsme šli spát a druhý den ráno v 6:30 se opět sešli na ranní modlitby a bhadžny. Po snídani začal první workshop s názvem "Umění dovolit - osvoboďte se od sebe sama". Workshop začal otázkou: "Co chceme od života?" Zaměřil se na to, jak sami sobě bráníme být šťastní a spokojení a žít své "božské já". Vycházejíce z této otázky jsme se nejprve zamysleli nad svými osobními touhami a přáními a poté jsme přemýšleli o překážkách, které brání jejich naplnění. Tato sebereflexe nám pomohla uvědomit si, jak často sami sobě bráníme na cestě ke skutečnému štěstí. 

Estera Danielová, která workshop vedla, nakreslila na tabuli svět a napsala klíčové pojmy jako učení, láska, opětovné spojení, radost, stvoření kolem světa a "božské já" bylo nahoře. Během tiché meditace v chůzi jsme si kladli otázky, co nám brání vést naplněný život, a postupně jsme se cítili svobodnější a posilovali jsme spojení sami se sebou. Závěrečná taneční meditace za doprovodu hudby měla za cíl uvolnit naše poslední překážky, umožnit nám žít bez omezení, která si sami klademe, a najít osobní štěstí a vnitřní klid. 
    Po tomto intenzivním a silném dopoledním workshopu jsme poobědvali. Po něm následovala prohlídka Prahy. S přihlédnutím k cestě do centra a zpět byla prohlídka naplánována na celkem čtyři hodiny. To Pavla přivedlo na myšlenku, že by se hodilo nějaké občerstvení na cestu, a uvažoval o přípravě domácích sendvičů. Aby však zůstaly čerstvé, musely by být připraveny ještě týž den. Bohužel nebyl k dispozici nikdo, kdo by se tohoto úkolu ujal, protože se všichni účastnili workshopu. Čeští oddaní už byli zaneprázdněni přípravou všech hlavních jídel a Pavel nechtěl žádat, aby někdo z Mladých dospělých o workshop přišel. Pavel přemýšlel, co má dělat, a požádal Svámího o pomoc. Jen pár dní před setkáním mu přišel e-mail od paní, jejíž jméno předtím neslyšel, a v e-mailu psala, že by ráda přispěla nějakou formou služby. Netřeba dodávat, kdo nakonec sendviče s láskou a bez nároku na odměnu připravil.

Naše prohlídka, kterou vedl Dr. Michael Blažej se svými hlubokými znalostmi pražské historie, začala procházkou malebným starým městem. Vrcholem byl astrologický radniční orloj, jeden z nejstarších dosud funkčních orlojů na světě. Ačkoli jsme tam nebyli v celou hodinu, abychom zažili působivou "procházku apoštolů" - krátké mechanické představení, při němž se objevují postavy apoštolů -, pohled na orloj, obklopený astronomickými symboly a znameními zvěrokruhu, byl i tak fascinující. Odtud vedla naše cesta přes Karlův most, klenoucí se přes Vltavu, až k hradu. Z hradního komplexu, který se nachází na kopci, byl už z dálky impozantní výhled. Střídání stráží u hlavního vchodu, připomínající slavné střídání stráží před Buckinghamským palácem v Londýně, vybízelo některé k fotografování. Uvnitř hradních zdí jsme objevili staré kostely a historické budovy. Panoramatický výhled na pražské střechy z hradního kopce byl úchvatný. Když jsme opouštěli hradní areál, sledovali jsme nádherný západ slunce, který zalil město teplým světlem, a poté se nad Prahou rozzářila blikající světla.

Po návratu z exkurze jsme byli přivítáni teplou večeří a večer jsme zakončili pocitem jednoty prostřednictvím bhadžanů. Společně strávený čas, dopolední workshop a celodenní výlet nás sblížily. To se odrazilo i v bhadžanech, kdy jsme zpívali procítěné písně jako "Láska je má podoba", "Připomeň mi, můj pane" a "Ven Mi Sai Ráma", což ještě více posílilo náš pocit společenství a blízkosti.
    V neděli ráno, po ranních bhadžanech v 6:30 a snídani, začal druhý workshop o vztazích a partnerství, který vedl profesor Tomáš Bureš. Začal dvěma inspirativními videi - jedním od Aravinda Balasubramanyiho na téma "Randění a manželství" a promluvou Svámího z roku 1991. Poté jsme se rozdělili do čtyř skupinek rozdělených podle pohlaví, abychom v menším počtu diskutovali o obsahu formou studijního kruhu. Otázky se zaměřovaly na podstatu a podobu vztahů. Mimo jiné jsme se zamýšleli nad důležitostí spojení srdce se srdcem a nad rolí odstupu ve vztazích a také nad tím, jak nám takový postoj pomáhá rozpoznat čistou lásku. Ústřední otázkou bylo, na čem by měl být vztah založen a jak by měl ideálně vypadat. Nejzákladnější pro zdravý a naplněný vztah je dobrý charakter, vysoké ideály tolerance a snášenlivosti spolu s láskou a službou. Důraz by měl být kladen spíše na vnitřní hodnoty a charakter partnera než na vnější znaky, jako je např.  krása, půvab nebo příjem, protože ty určují kvalitu a hloubku vztahu v dlouhodobém horizontu, a tím přispívají k naplněnému životu a duchovnímu míru (Satja Sáí Bába, promluva z 23. 11. 1973). 
    Poté, co jsme si pochutnali na výborném obědě s kari, jsme se všichni rozloučili a těšili se na brzké setkání. Toto víkendové setkání poskytlo všem účastníkům neocenitelnou příležitost zapojit se do satsangu s ostatními mladými dospělými z celé Evropy, zažít hluboký pocit společenství a rodinného pouta a navázat přátelství na celý život. 

M. Atak